Jaká strava je pro diabetiky nejvhodnější.

Současná dietní doporučení pro diabetiky zdůrazňují individuální přístup. Úprava stravy by měla vést ke zlepšení zdravotních ukazatelů, ale současně musí pacientovi vyhovovat, aby ji byl schopen dlouhodobě dodržovat. Pozitivní dopad na zlepšení kompenzace cukrovky mohou mít různé dietní přístupy (obvyklá vyvážená strava, středomořská, vegetariánská i další), ale vždy platí, že by měla být složena z kvalitních skutečných potravin a bez přidaných cukrů.

Zde si vysvětlíme principy tzv. nízkosacharidové stravy. Ta v posledních letech získává na oblibě, protože výzkumy i praxe ukazují její přínos také v léčbě cukrovky.

Podstatou cukrovky je neschopnost udržení normální hladiny krevní glukózy, jejímž hlavním zdrojem jsou sacharidy ve stravě. Jejich snížení ve stravě přinese u cukrovky 1. typu nižší dávky inzulinu, menší výkyvy glykémie a snížení rizika hypoglykémie. Výrazně usnadní také propočítávání potřebných dávek inzulinu k jídlu. U diabetika 2. typu umožní snížení dávek léků včetně inzulinu a v řadě případů může vést i k jejich úplnému vysazení. 

V případě nadváhy či obezity také usnadní snížení hmotnosti. Nižší příjem sacharidů znamená nižší potřebu inzulinu, a tím i menší tvorbu tukových zásob. Inzulin je střádavý hormon, který má tendenci veškeré přebytky živin ukládat do zásob. Nadměrná tuková tkáň zase následně zhoršuje účinek inzulinu, což vyžaduje jeho vyšší dávky, bludný kruh se uzavírá a komplikuje léčbu cukrovky. 

Dokud jsou hladiny inzulinu zvýšené, brání využití tukových zásob a při stravě s převahou sacharidů jsou hladiny inzulinu zvýšené po většinu dne. Aplikovaný inzulin funguje stejně, a proto se při léčbě inzulinem při obvyklé stravě obtížně redukuje váha a snadno se tloustne.

Nižší příjem sacharidů vyžaduje méně inzulinu a nižší hladina inzulinu usnadní využití vlastních tukových zásob. Při snížení příjmu sacharidů se proto pacientům s cukrovkou lépe daří redukovat přebytečné kilogramy. Kvalitní tuky a bílkoviny spolu se zeleninou navíc lépe zasytí než sacharidová jídla, tráví se pomaleji a tím přirozeně, bez pocitů hladu umožňují méně často jíst s celkově nižším kalorickým příjmem.

Co je nízkosacharidová strava?

Nízkosacharidová strava se řídí několika základními pravidly: 

 

Nízkosacharidová strava má několik variant podle množství konzumovaných sacharidů.

Nejpřísnější forma obsahuje pouze 30–50 g sacharidů denně, převážně ve formě nesladké zeleniny. Zpravidla je využívána krátkodobě k dosažení určitého cíle – redukci hmotnosti a zlepšení kompenzace cukrovky. Její dlouhodobé dodržování může být pro řadu pacientů obtížné, proto po dosažení cíle přecházejí na méně přísnou variantu. 

Varianta s příjmem kolem 60–80 g sacharidů denně je již pestřejší, lze zařazovat i sladší zeleninu, více ovoce, občas kousek kvalitního chleba nebo luštěniny. 

Mírná nízkosacharidová strava obsahuje kolem 100 g (max. 130 g) sacharidů denně. Do tohoto množství se vejdou i menší porce obvyklých příloh. Pro udržení dobrých výsledků však platí výše uvedené základní principy – zařazované sacharidy by neměly být ve formě sladkostí a jiných zdrojů volných cukrů, menší porce příloh by měly být z kvalitních zdrojů (kváskový chléb, ne bílé pečivo), luštěniny, celozrnné obiloviny. Úskalím mírné varianty může být vyšší příjem tuků. U přísné varianty jeho příjem není třeba „hlídat” – samotného másla ani sádla se nikdo nepřejídá. U mírné varianty nízkosacharidové stravy je riziko, že příjem sacharidů se sice mírně sníží, ale současně výrazně naroste příjem tuků. Taková strava by naopak vedla k tloustnutí a zhoršení cukrovky. 

Nízkosacharidová strava je u diabetu 2. typu jednou z cest k udržení optimální hladiny krevního cukru, někdy i bez nutnosti medikamentózní léčby. Pokud ale již léky užíváte nebo jste léčeni inzulinem, je třeba o změně stravy informovat ošetřujícího lékaře, protože vaše léčba nemusí být s nízkosacharidovou stravou slučitelná. U některých léků je po změně stravy nutné snížení dávek, u některých je nezbytné jejich vysazení, aby nedošlo k hypoglykémii a dalším komplikacím. 

U diabetu 1. typu tato strava umožní snížení dávek inzulinu k jídlu. Úpravu léčby je rovněž nezbytné konzultovat s lékařem. Dávka dlouhodobě působícího/bazálního inzulinu zůstává zpravidla beze změny. Pozor, jeho vysazení by u diabetika 1. typu vedlo ke ketoacidóze!

Nízkosacharidová strava významně napomáhá léčbě cukrovky, ale určité skupiny diabetiků by měly její míru či podobu zvážit. Jedná se zejména o dětské pacienty s cukrovkou 1. typu, těhotné a kojící ženy. Nevhodná může být také u diabetiků s diabetickým postižením ledvin, kdy je nutné hlídat a nepřekračovat doporučený příjem bílkovin. Nízkosacharidová strava je zcela nevhodná pro pacienty se zánětem slinivky (chronickou pankreatitidou) a jiným celkovým postižení slinivky z důvodu poruchy trávení tuků.

Mírnou variantu nízkosacharidové stravy s vyloučením přidaných cukrů a rafinovaných sacharidů lze použít i u dětí s cukrovkou 1. typu. Pediatři však varují před přísnějšími variantami pro nedostatek zkušeností a údajů z dlouhodobého sledování. Nesprávně pojatá nízkosacharidová strava u dětí může vést k zastavení/zpomalení růstu a dalším komplikacím. Přísnější varianty nízkosacharidové stravy u dětí proto vyžadují lékařský dohled a spolupráci s nutričním terapeutem. Strava musí být kaloricky dostatečná a velmi důležitý je adekvátní příjem bílkovin. 

Těhotné ženy, které se takto stravovaly již dříve, mohou v nízkosacharidové stravě bez obav pokračovat. Pokud by o změně teprve uvažovaly, těhotenství a kojení není vhodnou dobou pro radikální změnu jídelníčku, proto velké změny stravovacích návyků (přísnou ketogenní variantu) nedoporučujeme. Proti mírné variantě s vyloučením přidaných cukrů a rafinovaných sacharidů však ani u těhotných a kojících nelze nic namítat. Taková strava je naopak vhodnou prevencí i léčbou těhotenské cukrovky.

 

Jaké potraviny patří do nízkosacharidového jídelníčku.

Při nízkosacharidové stravě je důležité používat skutečné potraviny (to jsou potraviny základní a potraviny minimálně průmyslově upravované)  a vyřadit vysoce průmyslově zpracované produkty, které obsahují přidané cukry, škroby, mouku, nekvalitní upravené tuky a další přidané látky.

Do jídelníčku diabetika patří zejména:
1. Nesladká zelenina: čerstvá, kysaná i tepelně upravená (vařená ve vodě nebo v páře, restovaná, pečená). Zelenina může být součástí každého jídla a nahradit tak tradiční sacharidovou přílohu. Zeleninu lze dochutit kvalitním olejem, nesladkým octem nebo citrónovou šťávou, vařenou zeleninu máslem, výpekem z masa atd.

Mezi zeleninu, která je bez omezení, patří: cuketa, čekanka, česnek, čínské zelí, fenykl, kysané zelí, listové saláty, mangold, okurka, patison, pažitka, pórek, rebarbora, špenát, zelená cibulka, zelené fazolky, zelený chřest.

Relativně málo sacharidů má také cibule, plodová zelenina (rajčata, papriky, lilek), brokolice, kapusta, květák, zelí, kedlubna, řapíkatý celer, ředkev a ředkvičky, bílý chřest a topinambury – u diabetiků na inzulinu je však třeba započítat sacharidy při konzumaci většího množství (100 a více gramů) této zeleniny.

2. Houby: žampiony, hlíva ústřičná i další houby, protože neobsahují významnější množství sacharidů.

3. Ořechy a semínka: Jsou zdrojem kvalitních tuků a bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálních látek a rozhodně patří do diabetické stravy. Obsahují však také sacharidy (nejvíce kešu), a proto by spotřeba neměla přesáhnout 100 g ořechů denně.

Tuky obsažené v ořechách se pražením znehodnocují, a proto jsou vhodnější nepražené a nesolené plody, ale velmi šetrné domácí opražení či opečení nasucho zlepší jejich stravitelnost. Namočení ořechů přes noc navíc zlepší chuť a starším lidem usnadní jejich kousání.

4. Kvalitní tuky: Je třeba vybírat jen kvalitní tuky jako je máslo, přepuštěné máslo (ghí), smetana, slanina, sádlo, za studena lisované oleje (olivový, avokádový), domácí majonéza (bez cukru), kvalitní kokosový tuk, semínka, ořechy, ořechová másla, avokádo, kokos, olivy. Vyhnout se je třeba naopak průmyslově upraveným tukům (margaríny, ztužené a částečně ztužené tuky).

Tuk je nosičem chuti a zasytí, takže díky jeho dostatečnému příjmu nebudete mít při nízkosacharidové stravě hlad. Tuky jsou také zdrojem důležitých vitaminů (D, E, K, A) a esenciálních mastných kyselin.

Vhodný způsob, jak zajistit ve stravě dostatečný příjem tuků, je jejich přidání k zelenině nebo na závěr přípravy jídla (máslo do polévky, ke zjemnění výpeku z masa atd.).

5. Maso a vnitřnosti: Maso červené i bílé, včetně tučného (bůček), drůbeží i s kůží, játra a podle libosti i další vnitřnosti. Problematický je řízek kvůli sacharidům v mouce a strouhance (jeden řízek obsahuje 15–20 g sacharidů).

Maso je bohatým zdrojem bílkovin, proto by jedna porce denně měla stačit. Uzeniny nepřehánějte (hodně soli, zdraví škodlivé dusitany) a vybírejte pouze kvalitní (šunka od kosti, kvalitní slanina atd.). Párky, kabanos, nekvalitní klobásy, paštiky, salámy a ostatní průmyslové zpracované masné výrobky do nízkosacharidové stravy nepatří – jsou často z nekvalitních surovin a obsahují cukr i škrob, spoustu soli a řadu aditiv.

6. Ryby: Přednost mají tučné druhy ryb jako je losos, makrela či úhoř. Při nedostatku čerstvých ryb lze využít i rybí konzervy, ale pouze s rybami ve vlastní šťávě nebo v oleji, bez dalších problematických přísad.

7. Vejce: Lze jíst denně, není třeba bát se cholesterolu. Vejce na sto způsobů jsou vděčným, snadným a rychle připraveným jídlem.

8. Sýry: Tvrdé sýry jsou podobně jako maso bohatým zdrojem bílkovin, a proto je třeba jíst je v přiměřeném množství. U roztíratelných sýrů je třeba se vyhnout taveným sýrům (obsahují problematické tavící soli) a výrobkům zahuštěným škrobem (některé druhy žervé, pomazánkové máslo).

9. Kysané mléčné výrobky: Jogurt, tvaroh, zakysaná smetana, kefír, podmáslí, acidofilní mléko atd. Upřednostňujte vždy ty neochucené. Dochutit je lze ořechy, semínky, případně trochou ovoce. Je vhodné se vyhnout nízkotučným mléčným výrobkům, protože mají více sacharidů (bývají zahuštěné škrobem) a jsou výživově méně hodnotné. Konzumaci samotného mléka nepřehánějte (2 dcl obsahují cca 10 g mléčného cukru), některým diabetikům mléko výrazně zvyšuje glykémie.

10. Nízkosacharidové „pečivo“: Běžné pečivo do nízkocharidové stravy nepatří, ale je možné si upéct chleba či placky bez mouky – recepty najdete v odkazech.

Nouzově lze využít také tvz. nízkosacharidový chléb a pečivo, které se zpravidla prodávají pod názvem „večerní“ a mají velmi nízký obsah sacharidů (do 10 g/100g).

11. Polévky: Lze je snadno připravit bez zbytečných sacharidů. Vhodné jsou krémové, zeleninové i tradiční vývary s masem a zeleninou (bez nudlí a jiné zavářky), jen nesmí být doslazené a zahuštěné moukou či jíškou. Polévku lze zahustit rozmixováním části zeleniny a dochutit přidáním kousku másla.

Kolik a jak často jíst.

Množství jídel během dne je individuální. U diabetiků s nadváhou či obezitou je vhodnější dvakrát až třikrát za den se dosyta najíst, ale mezi jídly nesvačit a neuzobávat, protože dostatečné vylačnění a pokles hladiny inzulinu mezi jídly umožní žádoucí využití tukových zásob. Redukce váhy se ještě urychlí, pokud občas zařadíte jednodenní nebo půldenní půst.

U štíhlých diabetiků 1. typu, u dětí a u těhotných a kojících žen může být počet jídel vyšší – podle jejich potřeby a zvyklostí.

DOPORUČENÍ:

 

 

Stáhněte si letáček pro tisk - DESATERO NÍZKOSACHARIDOVÉ STRAVY