(+420) 606 363 018
Obecně platí, že obezitu způsobuje dlouhodobě vyšší příjem energie, než je potřeba k jejímu výdeji, tedy fyzické aktivitě. To, zda se tuk a další živiny získané stravou spálí, nebo uloží do zásob, ale záleží mimo jiné také na tom, jak moc se po jídle zvýší hladina krevního cukru a následně inzulinu – tedy na tom, jak moc sacharidů a v jaké kvalitě strava obsahuje.
V rozvoji obezity hraje roli mnoho faktorů a stejně jako řada jiných chorob je významně podmíněna také geneticky. „Šetřivé“ a „střádané“ geny se ale uplatňují pouze za určitých nepříznivých okolností, kterými jsou dnes zejména stres, nedostatek pohybu, poruchy spánku a špatná strava, přičemž jejich pořadí není důležité a u každého se uplatňují různou měrou.
V tvorbě tukových zásob hraje významnou roli inzulin, který ukládá přebytečnou energii do tukových zásob a současně brání tukové zásoby využít.
Jeho hladinu zvyšuje zejména cukr a škrob ve stravě. Inzulin hlídá hladinu krevního cukru tak, že ho přesouvá do buněk, kde současně pomáhá jeho zpracování. Buňky pak glukózu spalují, a tu, kterou nevyužijí, ukládají do jater a svalů nebo v malé míře do tukové tkáně. Nadbytečný tuk přijatý spolu s glukózou ze stravy, se jako zdroj energie po jídle příliš neuplatní (buňky musely dát přednost glukóze), a proto se působením inzulinu ukládá do tukových zásob.
Posledních 40 let se výživová doporučení soustředila především na snižování konzumace tuků a potravinářský průmysl rychle přišel s nabídkou spousty nízkotučných a odtučněných výrobků. Většina ale byla plná cukru a škrobu, který se na cukr rychle rozkládá a má proto stejně negativní účinky.
Nízkotučné výrobky mají zpravidla malý sytící účinek a je po nich brzy hlad. K tomu přispívá také větší kolísání inzulinu vlivem vyššího obsahu cukru a škrobů. Paradoxně tak ve výsledku mohou přispívat k vyššímu kalorickému příjmu.
Pokud se nízkotučná strava skládá z hodnotných zdrojů sacharidů (zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny) a obsahuje minimum přidaných cukrů a rafinovaných sacharidů, může vést k úspěšné redukci váhy. Předpokladem úspěchu je ale hlídání celkového kalorického příjmu.
Snadnějším řešením obezity než jíst vše a stále počítat kalorie, je nízkosacharidová strava z kvalitních potravin.
Nižší obsah sacharidů ve stravě vede k menšímu vzestupu krevního cukru a inzulinu po jídle a tedy menší tendenci ukládat živiny do tukových zásob. Malé kolísání inzulinu a hladiny cukru v krvi také přispívá k méně častým pocitům hladu. Jídlo s dostatkem tuků a bílkovin, doplněné zeleninou, zasytí na delší dobu a umožní delší intervaly mezi jídly.
Dostatečné vylačnění a nízká hladina inzulinu mezi jídly jsou důležité, protože jedině tak se nastartuje spalování vlastních tukových zásob. U přísnější varianty nízkosacharidové stravy se příznivě uplatňují také ketolátky, které snižují chuť k jídlu. Redukce přebytečných tukových zásob je pak ještě snadnější.
Nízkosacharidová strava představuje určitá omezení (zdrojů sacharidů), ale její velkou výhodou je, že zpravidla není nutné počítat kalorie a nebývají při ní vlčí pocity hladu. Pro někoho může být i chuťově zajímavější než strava založená na zdravých sacharidech – místo pohanky a čočky si dá raději maso se zeleninou. Důležitým pravidlem je, že jíst se má, když je hlad, najíst se dosyta (ale nepřejídat se) a znovu jíst, až když je opět hlad (mezi jídly nic neujídat). Potřeba jídla se zpravidla ustálí na 2 až 3 jídlech denně.
Pokud máte kromě nadváhy i cukrovku, nízkosacharidová strava má další výhodu – pomůže vám zlepšit hladiny krevního cukru.
DOPORUČENÍ:
(+420) 606 363 018